Pojmy jako „čtenářská gramotnost“ nebo „čtení s porozuměním“ se v českém školství objevují již dlouhou dobu. Rodiče, knihovníci i učitelé vědí, že by děti měly číst. Víme, že bez čtení se v životě neobejdeme. Víme, že pomocí čtení se učíme.
Čtení rozvíjí slovní zásobu, učí nás kritickému myšlení, ulevuje od stresu a tlaku, zlepšuje náladu, učí nás empatii a také funguje jako „fitko“ pro mozek. Studie, které zkoumaly děti a dospívající ve věku 7-16 prokázaly, že čtení díky svému příznivému vlivu na poznávací funkce mozku dokonce zvyšuje IQ.
Jenže jak zařídit, aby děti četly? V době, kdy se tráví volný čas s digitálními technologiemi více, než kdy předtím? Přemýšlíme nad tím v naší třídě každý rok. A už tradičně připravujeme pro druháky čtenářskou soutěž. Není to ovšem soutěž v pravém slova smyslu, protože v ní nesoupeříme spolu a nikdo nemůže být poražen. Každý, kdo se zúčastní a překoná sám sebe, získá kromě krásných zážitků z četby také diplom a knihu podle vlastního výběru.
Odstartovali jsme v březnu a do cíle se dočetli 29. května. Zapojila se nakonec celá naše třída! Přečetli jsme dohromady 196 knih – celkem neuvěřitelných 17 050 stránek. Abychom nadchli i děti, které čtení zrovna neláká, dali jsme možnost každému, kdo přečetl zajímavou knihu, aby ji ve škole představil svým spolužákům a po dohodě s rodiči i někomu zapůjčil. K dispozici byla také naše vlastní třídní knihovnička, ze které si děti mohly půjčovat knížky domů. Pomohla nám i akce Swap knih, kterou uspořádaly děti a kolegyně z 5. A v rámci Dobrodnů. Někteří naši čtenáři tak získali „nový materiál“ ke čtení.
Dveře třídy 2. A se nám na tři měsíce dočasně změnily v „knihovnu“ s policemi a každá přečtená kniha se do ní „uložila“ – i se jménem čtenáře. Letos se nám stalo, že všechny čtyři police se zaplnily a knihy jsme museli ukládat i okolo „dveřní knihovny“. Zásluhu na takto plných policích měly hlavně děti, které se do čtení „zakously“ opravdu pořádně a přečetly tisíce stránek (představte si žáka druhé třídy, který tohle dokáže!): Matěj Šerý, 5613 stran; Eliška Citriaková, 2234 stran; Mykola Kachmar, 2131 stran; Alena Vondrová, 1617 stran. Následovali čtenáři a čtenářky se stovkami přečtených stránek: Darek Ondráček, 823 stran; Zlata Matiash, 707 stran; Jan Kamprle, 528 stran; Amaliia Asyrbabayan, 485 stran; Jakub Buk, 389 stran; David Kubeš, 300 stran a další a další.
Možná si řeknete – a co je na tom tak zvláštního, přečíst 500 stran za 3 měsíce? U starších žáků možná nic. Ale tyto děti ještě před rokem četly ze slabikáře…
Všem účastníkům děkujeme a doufáme z celého srdce, že je čtení bude provázet nejen během letních prázdnin, ale už napořád (jak my v naší třídě s oblibou říkáme – až do důchodu).
Kateřina Kamlachová, Lucie Brandejsová a Jana Faltysová
