Pracovali s velkým nasazením - stříhali stromy, odstraňovali pichlavé ostružiní, vytrhávali pýr, vykopávali kořeny starých stromů a po několika školních zazvoněních s velkým údivem zjistili, že dvouhodinovka pracovních činností je u konce. Tak smutné děti ze školy ještě nikdy neodcházely.
Hned druhý den ráno zasypaly paní učitelku otázkami, zda půjdeme zase pracovat na školní pozemek. Tak se tedy šlo! A pracovalo i celý následující týden, který se nesl ve znamení „Ukliďme Česko“. Koncem týdne se již rovnaly kamínky, vysypávala mulčovací kůra a dolaďovaly poslední detaily, aby jedno z našich prosklených átrií, okolo kterého denně projdou stovky dětí a desítky učitelů, mohlo sloužit jako klidné a upravené zátiší uprostřed ruchu naší velké a stále uspěchané školy.
Nadšení dětí z 5.A je stále tak velké, že úpravy školních pozemků budou zřejmě na jaře opět pokračovat…
