Ve čtvrtek 17. ledna 2019 se 2. D a 3. C vypravily na exkurzi do Národního divadla. Děti se na tuto akci velmi těšily, ale skutečnost daleko překonala jejich představy. Úderem deváté hodiny si nás u vchodu vyzvedly dvě milé průvodkyně, každá si vzala na starost jednu třídu a v zápětí jsme se už ponořili do útrob naší Zlaté kapličky. Nejprve jsme zašli do sklepení k základním kamenům, které na stavbu divadla přivezli vlastenci z různých koutů naší vlasti. Děti byly pochváleny za své znalosti, když věděly, kde leží Říp, Blaník a další památná místa naší vlasti. Zastavili jsme se také u fotografií architekta ND Josefa Zítka, i u listiny obsazení opery Libuše, kterou napsal Bedřich Smetana ke slavnostnímu otevření Národního divadla.
Naší další zastávkou byl foyer divadla v prvním patře, kde jsme si prohlédli nádherné lunety a výmalbu stropu od nejlepších českých malířů Mikoláše Alše, Františka Ženíška a Josefa Tulka, který jako jediný z malířů dodržel požadavek, aby malby byly zhotoveny technikou fresek. Jeho pět lunet najdeme na balkónu foyeru v prvním patře. Snad největší dojem na děti udělalo hlediště, kterému vévodila slavná opona Vojtěcha Hynaise s nápisem NÁROD SOBĚ nad ním. Protože naše stanoviště se nacházelo až těsně u stropu, mohli jsme zblízka obdivovat nádherný lustr a alegorie osmi múz - Lyriky, Epiky, Tance, Mimiky, Hudby, Malířství, Sochařství a Architektury. Zajímavostí je, že jsou to olejomalby na plátně, které vzešly ze štětců a palety Františka Ženíška a na strop byly dodatečně připevněny.
Děti obdivovaly také prezidentskou lóži a bohatou pozlacenou výzdobu celého sálu. Pozlacení pravým zlatem je pouze na místech, kam nedosáhnou lidské ruce. Zde je naopak výzdoba nahrazena zlatou barvou, která je ovšem od pravého zlata na první pohled k nerozeznání. Děti také velmi zajímal obrovský lustr, který dominuje celému stropu. Ptaly se naší průvodkyně, jak se v něm vyměňují prasklé žárovky. Několik tun vážící lustr se vždy musí vytáhnout nahoru nad strop kulatým otvorem, a tam se pak vyčistí a žárovky se vymění. Děti 2. D měly velké štěstí, když přišly do hlediště právě ve chvíli, když byla nahoru vytahována Hynaisova opona. Uviděly tak celé jeviště, na kterém se právě stavěly kulisy pro večerní představení.
Nakonec nás naše průvodkyně vzala na střechu divadla, abychom se pokochali majestátními trigami a překrásným výhledem na Vltavu s panoramatem Hradčan nad Karlovým mostem, ozářeným sluncem. Byla to krásná tečka za naší prohlídkou Zlaté kapličky. A ještě si nemohu odpustit malou poznámku na závěr. Než jsme se do Národního divadla vypravili, ptala jsem se v žertu dětí, jestli máme vzít na exkurzi také našeho pana asistenta, a čekala jsem, čím budou děti argumentovat, co uvedou jako důvod, proč máme pana asistenta s sebou vzít. Přihlásila se Kristýnka a zcela vážně pronesla: „No, přece, aby také viděl tu krásu...“ A tak jsme všichni viděli nejen krásu, ale dozvěděli jsme se i mnoho zajímavých informací, které jistě všem nadlouho utkví v paměti. Prohlídku Národního divadla jsme si všichni opravdu užili a můžeme ji všem jenom doporučit, je to nezapomenutelný zážitek. Fotografie si můžete prohlédnout zde.
Autor článku a fotografií: Olga Černohorská, tř. uč. 3. C
