Tato naučná stezka je vyhledávanou lokalitou díky svým přírodním úkazům a zajímavostem. Autobusem č. 225 jsme dojeli na Malou Ohradu a odtud jsme šli pěšky směrem do Hlubočep.

Naše krásná podzimní procházka byla zaměřena na:

využití našeho vlastivědného a přírodovědného učiva

orientaci v terénu za využití světových stran

rozmanitost přírody

osobní bezpečí

dopravní výchovu

rozvoj tělesné zdatnosti

Na trase, vinoucí se kolem klikatícího Dalejského potoka,

jsme měli několik zastávek. Na každé z nich jsme kromě informačních tabulí, které nás informovaly o přírodních zajímavostech k danému místu, plnili i připravené úkoly. Rozdělili jsme se do 5 -ti skupinek a společně zapisovali odpovědi na otázky týkající se: potravy zvířat, stromů, keřů a jejich plodů a určovali jsme, které houby jsou jedlé, nejedlé a jedovaté, hovořili jsme:

Ø o zajímavostech v lidském těle, - dozvěděli jsme se, že zubní sklovina je nejtvrdší hmota lidského těla, že dítě má více kostí jak dospělý člověk a nebo třeba i to, že v našem těle je 600 svalů.

Ø o celkové denní spotřebě vody pro jednu osobu, která je 110l – 130l, ale i odděleně např. spotřeba vody na osobní hygienu či WC nebo přípravy jídla a mytí nádobí

Ø o době rozpadu s v půdě některých odpadků a dozvěděli jsme se např., že rozpad plastového kelímku trvá 50 – 80 let, polystyrén se v podstatě nerozloží – odhad je 3 000let, cigarety s fitrem se rozloží až za 10 – 20 let a krabice od mléka za 6 – 10 let, ohryzek jablka za týden až 20dní atd.

Všechny úkoly, které jsme během vycházky plnili, byly zaměřeny na komunikaci v rámci skupiny, na důvěru v ostatní, na schopnosti pracovat s kamarády a najít společnou odpověď. Ne vždy jsme odpověděli správně. Společné hledání správné odpovědi nás však i tak posunulo o krok dál. Budovali jsme si své sebevědomí, neboť správná odpověď oceněná spolužáky, to je nejúčinnější prostředek, jak si ho zvýšit.

Putovali jsme po stopách naučné stezky a kromě skalních výběžků, lomů, motoráčků, jedoucích z Řeporyj na Smíchovské nádraží, jsme prošli i úchvatnou jeskyní. K dětským hrám nás vybízely atrakce – pískoviště, skluzavky, prolézačky a velký prostor pro nejrůznější hry. Pokračovali jsme dále po silničce bez aut a pod viaduktem se kochali pohledy na okolní skály. Došli jsme až k základně Ochránců přírody, kde nás venku vítali starší pán, ovce a kozy. Hlubočepské jezírko bylo poslední zastávkou - krásná přírodní rezervace i s dvěma labutěmi. Odtud jsme se vydali na Hlubočepské náměstí a autobusem č. 120 odjeli na Smíchovské nádraží.

Na závěr jsme od pí. učitelky obdrželi diplomy za zdárně ušlé kilometry a cestou do školy jsme si sdělovali zážitky, které byly nejkrásnější a nejsilnější.

Hlavní úkol byl splněn!

Prožili jsme den plný prožitků, zaměřen na rozvoj

a spolupráci prostřednictvím společných úkolů,

poznávali jsme vlastní možnosti,

posilovali sebedůvěru,

zodpovědnost za sebe i ostatní kamarády.

Chcete vědět, jaké bylo přání dětí při rozchodu u školy?

„Kéž by takové vycházky byly každý týden, to by bylo super!“

PaedDr. Zita Květová - tř. uč. třídy 5.B

foto ZDE: